ja
pl
cs
Change language
Translating...
já, mě, já, ego, osobnost
/ja/
Add to My Dictionary
In My Dictionary
+1
Mluvčí pojmenovaný jako „já“ a tatáž forma jako střední podstatné jméno pro vlastní já, identitu nebo ego.
Příklady
Poczucie ja rozwija się przez całe życie.
Pocit já se vyvíjí celý život.
Ja tego nie powiedziałam.
Já jsem to neřekla.
Silne ja nie musi stale się bronić.
Silné já se nemusí pořád bránit.
To ja zadzwoniłem wczoraj.
To já jsem včera volal.
Jej artystyczne ja najlepiej widać w szkicach.
Její umělecké já je nejlépe vidět ve skicách.
Podobná slova
indywidualność
osobowość
ego
tożsamość
Významy
Příklady
Ja zostanę jeszcze chwilę.
Já ještě chvíli zůstanu.
To ja zadzwoniłem wczoraj.
To já jsem včera volal.
Ja tego nie powiedziałam.
Já jsem to neřekla.
Czy ja dobrze rozumiem pytanie?
Rozumím já té otázce správně?
Ja i Marta przygotujemy raport.
Marta a já připravíme zprávu.
Nie tylko ty, także ja mam wątpliwości.
Nejen ty, také já mám pochybnosti.
Příklady
Moje ja potrzebuje więcej spokoju.
Moje já potřebuje více klidu.
W tej roli odkrył swoje prawdziwe ja.
V té roli objevil své pravé já.
Jej artystyczne ja najlepiej widać w szkicach.
Její umělecké já je nejlépe vidět ve skicách.
Terapia pomogła mu zrozumieć własne ja.
Terapie mu pomohla pochopit vlastní já.
Silne ja nie musi stale się bronić.
Silné já se nemusí pořád bránit.
Poczucie ja rozwija się przez całe życie.
Pocit já se vyvíjí celý život.
Podobná slova
ego
osobowość
tożsamość
indywidualność
Etymologie
Zděděno ze staropolského ja, z praslovanského *(j)azъ, starého zájmena první osoby jednotného čísla.
Často kladené otázky
Co znamená ja v polštině?
ja obvykle znamená „já“ jako podmětové zájmeno a jako podstatné jméno může znamenat vlastní já nebo ego.
Ne přesně. ja je hlavně nominativ, zatímco „mě“ často odpovídá polskému mnie.
Kdy se ja používá ve větě?
ja se používá při zdůraznění, kontrastu nebo tehdy, když má být mluvčí výslovně pojmenován.
Jaké jsou hlavní tvary ja?
Důležité tvary jsou mnie pro genitiv, akuzativ a lokál, mi nebo mnie pro dativ a mną pro instrumentál.
Může ja znamenat „vlastní já“?
Ano. Ve výrazech moje ja nebo prawdziwe ja označuje vlastní já, identitu nebo ego.
Je ja podstatné jméno nebo zájmeno?
V běžném užití je ja zájmeno, ale ve významu vlastního já funguje také jako střední podstatné jméno.
Potřebuje polština vždy ja u slovesa?
Ne. Polština často vypouští podmětová zájmena, protože slovesná koncovka obvykle osobu ukáže.
ja se vyslovuje /ja/, s j jako v češtině a krátkým polským a.
Comments & contributions
Know this word from another angle? Add a correction, a nuance, or a usage note. New posts go public after a quick review.
No comments yet. Be the first to add one.